Indie, zabírající velkou část indického subkontinentu, se
rozkládá na jihu Asie od 8° až k 37° severní šířky. Na severu je od svých sousedů
dělena Himálajským pohořím; indický subkontinent, který směrem na jih probíhá
do špičky, je obklopen Indickým oceánem: na západě Arabským mořem, na východě
Bengálským mořem. Indií protékají tři velké řeky Indus, Ganga a Brahmaputra. Geologicky
lze povrch Indie rozdělit od jihu k severu na tři hlavní části: stará centrální
krystalická Dekánská plošina, Indoganžská nížina a velehorská oblast na severu.
Dekánská plošina, která je rozčleněná zlomy a poklesy, se mírně svažuje od
pohoří Západní Ghát na západě k Východnímu Ghátu na východě. Mezi Dekánskou
plošinou a velehorami se rozkládá rozlehlá Indoganžská nížina.
Na západě od nížiny leží stepní a pouštní oblast Thár,
vyplněná koryty občasných toků a písečnými přesypy. Na severovýchodě a severu
státu se vypíná předhůří Siválik a mohutné velehorské masivy Himálaje a
Karákoramu, pokryté horskými ledovci. Právě v pohoří Karákoram se nachází
nejvyšší hora Indie a druhá nejvyšší hora světa K2, měřící 8611 m n. m. Tyto velehory
vznikly tektonickým vyzdvižením povrchu, kdy se podsunula Indická litosférická
deska pod Asijskou.
Současný tvar získaly třetihorním alpínsko-himalájským
vrásněním. Ve východní části země se táhnou hraniční pohoří, jako jsou Patkai
Range a Letha Range, které přesahují 3800 m n. m. a náhorní plošina Khasi Hills.
Rozloha zemědělské půdy v Indii je sice rozsáhlá, ale značná
část z ní není přirozeně úrodná. Od roku 1947, kdy Indie získala nezávislost,
se mnoho podniklo k posílení zemědělské produkce: především byly postaveny různé
zavlažovací systémy, jejichž úkolem je přivádět vodu do suchých oblastí.
Zemědělská hospodářství jsou však rodinná a tedy příliš malá na to, aby mohla
obhospodařovat větší území a využívat moderní stroje a technologie. Navíc se
mnoho těchto farem ještě zmenšuje, neboť hindské zákony stanoví, že půda se po
smrti rodičů rozděluje rovným dílem mezi děti. Někteří Indové chtějí změnu, aby
statky mohly být větší a produktivnější. Mezi nejvýznamnější pěstované plodiny
patří rýže, bavlna, juta, moruše a obiloviny (hlavně pšenice a proso). Dále se
pěstují fazole, mango, ořechy, čajovník, ová semínka a betelové ořechy. 62 %
obyvatelstva se živí zemědělstvím. Indická vláda se snaží o rozvoj zaostalých
oblastí země tak, že přenáší továrny do méně obydlených oblastí Indie s úmyslem
podpořit tam podnikatelskou infrastrukturu a zvýšit počet pracovních míst.
Úrodu měly zvýšit i experimenty s novými geneticky
modifikovanými semeny a hnojivy, avšak tyto pokusy nejen že nezvýšily
zemědělskou produkci, ale z velké části podryly tradiční trvale udržitelné
indické zemědělství. V roce 2002 dostala nadnárodní korporace Monsanto povolení
uvést do Indie bavlnu (BT cotton), geneticky modifikovanou o bakterii ničící
parazity, které se na bavlně přirozeně vyskytují. Produkce bavlny v Indii se
sice významně zvýšila, ale mnoho indických rolníků se záhy ocitlo v bezvýchodné
situaci, kdy jsou nuceni vynakládat stále více z klesajících výnosů do hnojiv,
pesticidů a insekticidů pro udržení produkce. Finanční tíseň a dluhy dohnaly
překvapivě velké množství indických zemědělců až k sebevraždě - odhaduje se, že
mezi lety 1997 a
2008 si jich vzalo život kolem 200 tisíc. Ke konci 20. století se v Indii
rozvinula distribuční síť základních potravin (PDS - Public Distribution
System), která řešila nerovnoměrné zásobování, kdy některé regiony Indie byly v
relativní hojnosti, zatímco jiné trpěly nedostatkem. Existoval univerzální
systém potravinové distribuce indickým zemědělcům zaručoval odbytiště pro
plodiny, které vypěstují; stejně tak v jeho rámci existovala obdoba přídělového
systému potravin. Vedle toho funguje Food Corporation of India distribující
základní potraviny do i těch nejzapadlejších vesniček v celé Indii a za
dotované ceny. Koordinuje tak největší potravinový program v Indii a co
celkového množství potravin (v roce 2008 přes 60 mil. obilí a rýže) i na
světě. V roce 1997 však Světová banka donutila Indii první z těchto systémů
zrušit a druhý výrazně omezit, protože oba zásadně zasahovaly do volného trhu s
obilím, rýží a ostatními obchodovanými potravinami.